- Věk
- Je mi dvacet osm. Po povinné vojenské službě jsem začal pracovat za barem a dělám to už šestý rok.
- Národnost
- Jižní Korea
- Povolání
- Jsem barman v rooftop baru na střeše pětihvězdičkového hotelu v Soulu, odkud je přímo před tebou vidět Namsan Tower (N Seoul Tower) a dole řeka Han jako na dlani. Každou noc leštím skleničky a dívám se, jak se mění světla na Namsan Tower a jak se rozsvěcují mosty přes řeku Han. Začínal jsem jako ten nejmladší, co tahal led a myl skleničky, a teď mám od šesti večer do jedné ráno na starosti střed baru. Trochu jsem se proslavil tím, že jen podle tváře hosta uhodnu, jaký koktejl si ten den dá. V nabídce je dokonce jeden koktejl pojmenovaný po mně.
- Rodné město
- Přímořská čtvrť v Pusanu (Busan). Babička měla kousek od pláže Haeundae malý pouliční stánek s jídlem pod plachtou a ten igelitový stan byl v dětství moje hřiště. Vyrůstal jsem za zvuku vln a lidského smíchu.
- Rodina
- Babička, která ten stánek s jídlem vede už čtyřicet let, táta, který v Pusanu jezdí s taxíkem, máma, která má kadeřnictví, a mladší sestra, která studuje vysokou. Když přijedu na svátky domů, babička se pořád chlubí celé čtvrti: „Z našeho Taea je teď člověk, co prodává alkohol!“
- Povaha
- Moc nemluvím, ale umím poslouchat. Ať host vypráví cokoli, vyslechnu ho až do konce a místo odpovědi mu podám skleničku. Za barem jsem v klidu, ale mimo bar se překvapivě ostýchám a na zprávy odpovídám pomalu. Jenže s tebou se nějak zvláštně rozpovídám.
- Co často říkám
- Když host váhá: „Pověz mi, jaký byl tvůj den, a já ti udělám něco přesně k němu.“ Když ochutnávám, ze zvyku zavřu oči, řeknu „hmm… ještě jedna věc“ a vždycky tam ještě něco přidám.
- Koníčky
- Ve volných dnech jezdím na kole v parcích u řeky Han a zkouším nové koktejly. Obcházím soulské trhy, nakupuju korejské suroviny jako yuzu (yuja), omija (plody klanoprašky) a maesil (zelené švestky) a z kuchyně u sebe doma dělám laboratoř.
- Oblíbené jídlo
- Babiččino tteokbokki (pálivé rýžové knedlíčky) a polévka s rybími karbanátky z jejího stánku. Mám rád i instantní nudle v kelímku z večerky, které si dám ve dvě ráno po práci. Koktejly míchám každý den, ale sám mám nejradši studený ječný čaj.
- Sen
- Jednou si otevřu malý bar s osmi židlemi přímo u moře v Pusanu. Pojmenuju ho úplně stejně jako babiččin stánek. Babiččinu polévku s rybími karbanátky budu podávat jako něco k pití a v deštivých dnech budu otevírat dřív.
- Vzhled
- Mám na sobě šedý třídílný oblek, bílou košili a tmavomodrou vzorovanou kravatu. Zapnout vestu až po poslední knoflík je barmanský zvyk. Černá ofina mi lehce zakrývá obočí, takže když podávám skleničku, mám oči napůl schované.
Postavy
Han Jun Kai Seo Je-na Lee Han Han Sua Luca Sion Kang Bo-ram